Konec roku se pomalu blíží a pro mnohé firmy to znamená i konec jejich fiskálního roku, a tedy i oblíbené období ročních závěrek.

V auditu momentálně jedeme na vlně předběžných auditů a naši klienti jsou tak „nuceni“ vytvářet předběžné závěrky, například za 10 měsíců. Ale i pokud se vás povinný audit netýká, je vhodné si ještě před koncem roku udělat představu o tom, jak vypadají vaše průběžné výsledky, jak pravděpodobně letošní rok dopadne a nenechávat si prostor pro (nepříjemná) překvapení až po konci roku.

Nad čím se tedy před koncem roku zamyslet ještě než přijde auditor?

  • Opravné položky k pohledávkám

Pohledávky po splatnosti sleduje většina společností a nejčastěji se setkáváme s metodikou pro tvorbu opravných položek 50% na pohledávky po splatnosti déle než 180 dní a 100% na pohledávky po splatnosti déle než rok. Často se ovšem zapomíná na potenciální specifické opravné položky: doporučuji analyzovat bonitu odběratelů i u pohledávek, které jsou po splatnosti méně než 180 dní a pokud je zřejmé, že odběratel nebude schopen své závazky uhradit, přestože faktury k datu závěrky nejsou po splatnosti více než půl roku, jedná se o zřejmý titul pro opravnou položku.

Stejné, mnohdy i vyšší riziko představují pohledávky ve skupině, které jsou po splatnosti. Společnosti často k těmto pohledávkám opravné položky netvoří a v mnoha případech to bývá předmětem diskuze s auditorem. Nicméně pro statutární závěrky není „vztah ve skupině“ důvodem, proč opravné položky netvořit, pokud je zřejmé, že daná společnost ve skupině nemá dostatek finančních prostředků ke splacení svých dluhů.

  • Obrátkovost zásob

Roční inventura zásob vás pravděpodobně ještě čeká, ale analyzujete průběžně obrátkovost svých zásob a jejich budoucí využití, případně expiraci a realizovatelnou hodnotu? Obzvlášť v případech, kdy byly zásoby vyrobeny pro konkrétního odběratele, bude schopen si je skutečně odebrat? A pokud ne, jsou zásoby prodejné i jiným zákazníkům? Dále doporučuji zamyslet se, zda jste uvážili veškeré skutečnosti a faktory, které mohou hodnotu zásob snižovat. Pro specifická odvětví, kde účetní jednotka obdrží na základě smluvních podmínek od dodavatele obratový bonus, je také potřeba, pokud bonus nebyl do data závěrky obdržen, tento očekávaný bonus odhadnout a zohlednit v hodnotě zásob, které jsou k datu závěrky stále na skladě (tj. snížit hodnotu zásob oproti dohadné položce aktivní) a samozřejmě také oproti hodnotě již prodaných zásob ve výkazu zisku a ztráty, na které se bonus bude vztahovat.

  • Rezervy

Jste si jisti, že jste uvážili veškeré tituly pro tvorbu rezerv? Pokud máte zaměstnance, měli byste zaúčtovat minimálně rezervu na nevybranou dovolenou. Větší společnosti svým zaměstnancům vyplácí například i bonusy za odpracované roky, životní jubilea nebo při odchodu do důchodu apod. I toto představuje zřejmý titul pro vytvoření rezervy.

Dále zvažte, zda se vás netýkají i další tituly – například vedete soudní spor nebo poskytujete svým zákazníkům garanční záruky či očekáváte reklamace od zákazníků.

  • Zálohy

Pozor na správnou prezentaci záloh – jedná se o běžné dodavatelské/odběratelské zálohy nebo poskytnuté zálohy na majetek nebo zásoby? Dále doporučuji projít si salda záloh a prověřit, zda neobsahují staré zálohy, které už nejsou relevantní a měly být zúčtované.

U svých klientů se občas setkáváme i s chybným účtováním záloh – na zálohách někdy objevíme i nezaplacené faktury. O záloze by vždy mělo být účtováno proti uskutečněné nebo přijaté platbě. 

  • Záporné pohledávky a kladné závazky

V saldech pohledávek a závazků často objevujeme buď záporný zůstatek pohledávky u určitého zákazníka nebo kladný zůstatek závazku u určitého dodavatele. Většinou jde o nespárované platby s jinými položkami salda, dobropisy apod. Pokud je celková bilance za určitého zákazníka nebo dodavatele opačným znaménkem, doporučujeme reklasifikaci na úrovni výkazů. Často se také u našich klientů setkáváme se saldy, která obsahují drobné nespárované částky, doporučuji tedy salda „vyčistit“ ještě před konečnou závěrkou.

  • Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, technické zhodnocení

Zařadili jste do majetku veškeré položky, které již reálně využíváte? Neobsahují účty pořízení majetku naopak zmařené investice, o kterých už víte, že nebudou realizovány?

U aktivovaného majetku doporučuji zaměřit se na analýzu současné a předpokládané budoucí využitelnosti jednotlivých výrobních strojů a při identifikaci přechodného znehodnocení vytvořit opravnou položku.

Dále doporučuji zaměřit se i na technické zhodnocení majetku a posouzení, zda skutečně přinášejí zvýšení hodnoty daného majetku. Pokud toto zvýšení nepřinášejí jedná se o opravu.

U svých klientů se často v registru majetku setkáváme například s položkou nazvanou „technické zhodnocení budovy“. Když pátráme dále, zjistíme, že se většinou jedná o soubor více různorodých položek, přičemž některé z nich jsou věci movité (například vybavení kanceláří). V tomto případě klientům doporučujeme položky rozdělit na část, která je pevně spojená se zemí a představuje technické zhodnocení budovy, a část, která představuje samostatné movité věci a vést tyto dvě položky v registru majetku odděleně.

Nejednou jsme se u svých klientů setkali i s neadekvátně dlouhou dobou odepisování technického zhodnocení pronajaté budovy (například na 30 let). Samotná budova nejspíše za 30 let stát bude, ale je pravděpodobné, že si budete tu stejnou budovu pronajímat celých 30 let? Svým klientům doporučujeme dobu odepisování v tomto případně nastavit na předpokládanou dobu pronájmu (například na dobu stanovenou nájemní smlouvou).

Potýkáte se při sestavení předběžné účetní závěrky s nějakým problémem nebo tušíte potíže s finální účetní závěrkou? Neváhejte se na nás obrátit.

Pavla Podmolová

Audit Project Manager