Poručíme větru, dešti, platí už jen v Budapešti“, bylo heslo, které se křičelo v době Sametové revoluce. Byl to posměch totalitním režimům, které se chovaly tak, jako by chtěly vládnout úplně všemu. S tím počasím šlo o nadsázku, tehdy, protože dnes již existují technologie, které skutečně dovedou ovlivnit počasí, zajistit déšť anebo naopak rozehnat mraky, například pro bezproblémový průběh svatby či jiné slavnosti. Zatím se tak děje jednorázově a lokálně a nechci se dožít toho, že někoho napadne toto provádět soustavně a globálně – nevěřím ani trochu tomu, že by to dopadlo dobře. Přesto se zdá, že se o něco velmi podobného pokoušíme…

Vraťme se ale ještě k tomu počasí. Když občas vyprávím dobrodružné zážitky z mořeplavby, zaznívá v reakcích něco jako „zvládnout boj s počasím“ nebo „bojovat se živly“. Musím říci, že toto vždy zuřivě koriguji, protože to takto vůbec nevidím. Počasí a voda jsou naprosto zásadní determinant toho, jak se bude odvíjet vaše plavba, počasí v podstatě určuje, zda a kam doplujete, ale nejde o žádný boj. Úspěch, dramaticky řečeno přežití, se odvíjí od toho, jak dobře nastudujete meteorologii, jak budete číst z oblohy, jak budete pozorovat hladinu moře a jak budete (dopředu) připraveni reagovat na různé změny počasí či v nejhorším, jak dobře dokážete improvizovat (což je mimochodem také o seriózní přípravě, znalostech a zkušenostech). Vyplout na moře není žádný skok do neznáma, je to o tom, jak dobře znáte podmínky a jak je využijete. Je naprosto nereálné si myslet, že budete bojovat s bouří, a ještě že vyhrajete! Bojem určitě ne, spíše můžete síly přírody využít. Před týdnem jsem absolvovala výcvik v náročných podmínkách na moři. Zažila jsem na vlastní kůži, s jakou energií větru a vody se můžete potkat. Vypozorovala jsem, že pokud se k ní postavíte se strachem a buďte ji chtít buď překonat anebo z toho utéct, nebude vám vůbec dobře. Všichni členové posádky, kteří z různých důvodů zaujali tento postoj, dostali mořskou nemoc. Pokud se ale budete učit s tím peklem kolem vás hledat harmonii, tj. například využít sílu větru a zároveň si nenechat nekontrolovaně rozhodit plachty, správně reagovat na vlny a korigovat náklon, zjistíte, že vás to naopak posiluje. Stručně řečeno, živel zůstane živlem, ale jak z toho vyjdete po setkání s ním, záleží jen na vašem mentálním nastavení a dále znalostech a dovednostech. (Samozřejmě vynechávám extrémní případy, kdy se buď meteorologové přepočítali nebo nebyla data k dispozici a přišlo něco nad síly posádky i lodi. Ovšem i v těchto případech, o kterých jsem četla, jsem vypozorovala, že přeživší nehledali chybu v počasí, ale ve vlastní metodice nebo technickém vybavení lodi.)

Když jsem se vrátila zase na souš, uvědomila jsem si, že tady bojujeme také s přírodním živlem. Nemyslím si, že je zdravé propadnout představě, že vyhrajeme tím, že (alespoň lokálně a načas) vymýtíme konkrétní virus. Přijdou jiné viry, pravděpodobně horší, resp. nové a na ty se nepřipravíme tím, že budeme žít utopický sen o sterilní proočkované zeměkouli. Ovládání přírody se nám před třiceti lety zdálo jako hloupý vtip a myslím, že to stále absurdní je. Je to stejné, jako s těmi námořníky, co chtěli s bouří bojovat anebo z ní utéct. Není to zdravé mentální nastavení – a pokud jde o zdraví, tak takové rozhodně imunitu neposiluje.

50°6,913‘ N 14°30,296‘E, Petra Štogrová

Petra Štogrová

Jednatelka – Managing Partner