V souvislosti s probíhajícími pracemi na účetních závěrkách bychom rádi upozornili na jednu ze základních účetních zásad, akruální princip. Tato zásada ukládá účetním jednotkám povinnost účtovat o výnosech a nákladech do účetního období, kam patří, bez ohledu na čas příjmu či výdaje. V tomto kontextu je klíčové, aby byly dohadné položky na náklady či výnosy správně oceněny a zaúčtovány ve správném období. Tento přístup zajišťuje, že finanční výkazy přesně odrážejí ekonomickou realitu daného období. V následujícím textu se podíváme na to, jak správně rozlišit účetní chyby od změn odhadů, které mohou vzniknout při aplikaci akruálního principu.
Co je účetní chyba?
Účetní chyby mohou vzniknout z více důvodů, např. omylem, přehlédnutím nebo nesprávnou aplikací účetních pravidel. Jsou to nesprávné nebo zavádějící záznamy v účetních knihách, které nereflektují skutečnou ekonomickou situaci. Například chyba může vzniknout, když jsou příjmy nebo výdaje zaznamenány v nesprávném účetním období nebo když je transakce zaznamenána v nesprávné částce, což je v rozporu s akruálním principem. Častou chybou bývá, že se účtárna nedozví o nákladu či výnosu včas nebo také matematickou chybou ve výpočtu. Chybou je také vykázání finančního údaje v nesprávné části rozvahy, např. dlouhodobá pohledávka je vykázána v krátkodobých pohledávkách.
Chybu je třeba opravit v aktuálně otevřeném účetním období, aby záznamy správně reflektovaly skutečný stav. Ve finančních výkazech se poté provedou úpravy tak, aby byly srovnatelné s předchozími obdobími. Tomuto postupu se říká retrospektivní oprava chyby a jde o to, aby výkazy za toto období byly sestaveny tak, že v nich účtování o opravě chyby není promítnuto. Oprava musí být řádně zdokumentována, včetně vysvětlení příčin chyby a účinku její opravy na finanční výkazy, což účetní jednotka popíše v Příloze účetní závěrky.
Co je odhad v účetnictví?
V případech, kdy nejsou k dispozici přesné údaje nebo když jsou budoucí události nejisté a nelze je s přesností kvantifikovat, používáme v účetnictví tzv. dohadné položky. Odhad je zásadní v situacích, kde nejsou splněny všechny podmínky pro přesné účtování o pohledávkách nebo závazcích. To se může týkat situací, kde je potřeba určit budoucí cash flow, hodnotu amortizace, opravné položky pro dočasné snížení hodnoty aktiv, rezervy na budoucí závazky apod.
Odhadování vyžaduje použití soudného úsudku a často se spoléhá na historická data, odborné názory a pravděpodobnostní modely. Přesnost odhadů je důležitá, protože významně ovlivňuje účetní výkazy a rozhodování založené na těchto výkazech.
Chyba versus změna odhadu
V životě se stávají situace, kdy odhad v minulém účetním období nemusí korespondovat s později vzniklým závazkem. Nejčastěji jde o nové informace nebo očekávání, která se promítnou do ekonomické situace účetní jednotky a mají za následek, že účetní zápis v minulosti novým informacím neodpovídá. To však ještě neznamená, že se jedná o chybu. V takovém případě mluvíme o změně odhadu, která se řeší prospektivním účtováním změn v aktuálním účetním období. To znamená, že změna odhadované částky je promítnuta v aktuálním účetním období jako náklad nebo výnos.
Jak uvádí Interpretace Národní účetní rady I-29: „Hranice mezi opravou chyby a změnou odhadu není vždy jednoznačná. Jde o to, zda informace, které vedou k zaúčtování nebo změně dané položky, jsou novými informacemi anebo tyto informace již byly k dispozici k okamžiku sestavení některé z minulých účetních závěrek.“
Příklady chyb či změn odhadu
Příklad 1
Účetní chyba
Společnost zaúčtovala v roce 2021 nákup dlouhodobého majetku ve výši 1 000 000 Kč jako náklad na spotřebu materiálu, což bylo způsobeno nesprávným vyhodnocením přijaté faktury. Tento majetek má očekávanou životnost 10 let. V roce 2022 byla tato chyba objevena. Správný postup vyžaduje, aby byla tato transakce účtována jako aktivum a následně odepisována. Společnost musí začít odepisovat majetek od té doby, co byl majetek skutečně zakoupen a v tomto duchu opravit srovnatelné údaje v účetních výkazech.
Příklad 2
Účetní chyba
Společnost hradila v průběhu roku zálohy na energie a k rozvahovému dni neměla k dispozici vyúčtování záloh. Účetní zaúčtovala do nákladů celou částku plateb včetně daně z přidané hodnoty, přestože má společnost nárok na odpočet daně. V tomto případě se jedná o matematickou chybu ve výpočtu, neboť dohadná položka na náklady na energie má být počítána z částky bez DPH.
Příklad 3
Změna odhadu
Společnost odhadovala, že její strojní zařízení bude mít životnost 15 let. Po sedmi letech provozu však technologický pokrok vedl k rychlejšímu opotřebení těchto zařízení, než se původně očekávalo. Na základě tohoto nového poznání a doporučení techniků společnost upravila odhad životnosti těchto zařízení na 10 let. Tato změna odhadu se uplatní od aktuálního účetního období a do budoucna, což znamená, že odpisy se budou nově vypočítávat s kratší životností.
Závěr
Rozlišení mezi účetní chybou a změnou odhadu je důležité pro správné účtování a vykazování. Jak jsme viděli na příkladech, účetní chyby vyžadují retrospektivní opravy a mohou významně ovlivnit dříve vykázané finanční údaje. Na druhou stranu, změny odhadů jsou uplatňovány prospektivně a ovlivňují pouze budoucí účetní období. Správné pochopení a aplikace těchto principů je nezbytné pro zachování transparentnosti a důvěryhodnosti finančních výkazů.
Pro podrobnější vysvětlení a praktické příklady, které pomáhají rozlišovat mezi těmito dvěma situacemi, doporučujeme nastudovat Interpretaci NÚR I-29. Tento dokument poskytuje jasný návod a nasměrování pro účetní, jak správně identifikovat a zpracovat účetní chyby a změny odhadů v souladu s účetními zásadami.
