• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuAudit
  • Čas na čtení:6 minuty čtení

Účetní závěrku má v tuto chvíli většina firem již za sebou. Jaká byla nejčastější zjištění, která jsme u svých klientů objevili?  Možná jste právě překročili kritéria pro povinný audit a příští rok vás čeká poprvé. Na co si dát tedy tento rok pozor a na co se my auditoři rádi ptáme?

  1. Přecenění zůstatků v cizích měnách – používání pevných, například měsíčních měnových kurzů pro účtování transakcí v cizích měnách může usnadnit práci během roku, je ale potřeba se ujistit, že jsme k datu účetní závěrky přepočítali všechny zůstatky na relevantních účtech správným kurzem. Pokud tedy například v průběhu prosince zaúčtujete dohad nebo rezervu na částku vycházející z EUR pevným měsíčním kurzem (1.12.), je třeba tuto hodnotu v EUR přepočítat ke konci roku kurzem 31.12.

Zákon o účetnictví stanovuje v §4 odst. 12, že je třeba přepočítat zůstatky kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou (ČNB) k datu účetní závěrky. Účetní jednotky mají dále povinnost vypočítat „nerealizované kurzové rozdíly“ a zohlednit je v hodnotě majetku a závazků vedených v cizí měně. Kromě „běžných“ pohledávek a závazků, výše popsaná povinnost platí i pro podíly na obchodních korporacích, práva z cenných papírů, derivátů a cenin, dále také pro rezervy a opravné položky. U přecenění pohledávek v cizí měně s opravnou položkou vyvstává další otázka a to, jak naložit se vzniklým rozdílem. Je nutné pohledávku s opravnou položkou přecenit, když efekt je vlastně nulový? Tímto se zabývá Interpretace Národní účetní rady I-42.

Interpretace uvádí, že účetní jednotky přepočítávají cizoměnovou pohledávku a vzniklý rozdíl účtují jako kurzový rozdíl zahrnutý do finančních výnosů a nákladů. Opravná položka vytvořená k cizoměnové pohledávce je také přepočtena a vzniklý rozdíl je zaúčtován jako kurzový rozdíl zahrnutý do finančních výnosů a nákladů. Efekt z takto zaúčtovaných kurzových rozdílů bude nulový, a to z důvodu, že u pochybné pohledávky, u které se nepředpokládá zaplacení, nevzniká další kurzové riziko.

  • Technické zhodnocení budovy – u svých klientů sečasto v registru majetku setkáváme s položkou nazvanou „technické zhodnocení budovy“. Když pátráme dále, zjistíme, že se většinou jedná o soubor více různorodých položek, přičemž některé z nich jsou věci movité (například vybavení kanceláří). V tomto případě klientům doporučujeme položky rozdělit na část, která je pevně spojená se zemí a představuje technické zhodnocení budovy, a část, která představuje samostatné movité věci. Pokud bychom ponechali jako jednu, pravděpodobně dojde kromě zkreslení prezentace v rozvaze i ke zkreslení odpisů/oprávek a tím i hodnoty majetku. Skutečně má nábytek životnost 30 a více let stejně jako budova?
  • Technické zhodnocení pronajaté budovy – specifickým případem dále může být technické zhodnocení pronajaté budovy. Nejednou jsme se u svých klientů setkali s nastavenou dobou odepisování technického zhodnocení pronajaté budovy například na 30 let. Samotná budova nejspíše za 30 let stát bude, ale je pravděpodobné, že si budete tu stejnou budovu pronajímat celých 30 let? Svým klientům doporučujeme dobu odepisování v tomto případně nastavit na předpokládanou dobu pronájmu (například na dobu stanovenou nájemní smlouvou).
  • Cut-off – dalším oblíbeným auditorským testem je tzv. „cut-off“ na konci účetního období, a to jak z pohledu nákladů, tak výnosů. Jednoduše řečeno nás zajímá, zda byly náklady a výnosy zaúčtovány do správného období, se kterým věcně a časově souvisejí. Nezajímá nás tedy jen, kdy byla přijatá nebo vystavená faktura zaúčtována, ale zároveň, zda byla také služba skutečně poskytnutá nebo zboží prodáno. Kontrolujeme i to, zda zboží bylo dodáno na základě smluvených dodacích podmínek a bylo stvrzeno například podpisem dodacího listu. U klientů se někdy setkáváme s tím, že faktura byla například vystavená v prosinci, ale zákazník si odebral zboží až v lednu.
  • Nákup náhradních dílů zaúčtovaný na náklady na opravy – u detailního testu účtu 511 občas nacházíme nejen faktury za opravy, ale také faktury za nákup náhradních dílů. Tyto díly byly sice použity na opravy, jak nám bylo vysvětleno, nicméně služba poskytnutá nebyla a opravu provedli zaměstnanci klienta. V těchto případech doporučujeme rozlišovat, co je opravdu oprava a co je spotřeba náhradních dílů, jelikož jsou to jiné řádky Výkazu zisku a ztráty. U vyšších hodnot nákupů náhradních dílů také doporučujeme sledovat, jestli byly veškeré náhradní díly spotřebovány hned nebo byly nakoupeny „do zásoby“.  Pokud byly náhradní díly nakoupené „do zásoby“, měly by být účetně přijaté na sklad a do nákladů spotřebovávané postupně dle skutečné spotřeby, aby nedocházelo k nadhodnocování nákladů.
  • Záporné pohledávky a kladné závazky – v saldech pohledávek a závazků často objevujeme buď záporný zůstatek pohledávky u určitého zákazníka nebo kladný zůstatek závazku u určitého dodavatele. Většinou jde o nespárované platby s jinými položkami salda, dobropisy apod. Pokud je celková balance za určitého zákazníka nebo dodavatele opačným znaménkem, doporučujeme reklasifikaci na úrovni výkazů.

A jaký problém nebo složitý účetní případ jste řešili vy při sestavení účetní závěrky? Podělte se o něj s námi a my se rádi této problematice budeme věnovat v našem dalším článku.

Pavla Podmolová

Audit Project Manager