Nedávno jsem zcela náhodou narazila na zajímavý judikát, který mě svým důsledkem poměrně zaskočil, a protože se bude týkat i většiny z Vás, rozhodla jsem se s Vámi o něj podělit, přestože nejsem právník.

Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 27 Cdo 3549/2020 ze dne 12. května 2021 nemůže společenská smlouva jako předmět podnikání uvést výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Takový předmět činnosti dle rozhodnutí nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti.

Konkrétně se v rozhodnutí, které se týkalo jedné brněnské akciové společnosti, říká, že: „Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Výkladem podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. přitom nelze dovozovat, že by předmětem podnikání v případě popsaném výše byly alespoň činnosti výslovně uvedené v příloze č. 4 živnostenského zákona ve znění do 31. 12. 2020 pod body 1 až 79. Jednak by žádná rozumná osoba v postavení společníka či člena obchodní korporace nemohla z tohoto ujednání usuzovat, že vůlí společníků bylo podnikat ve všech výslovně vypočtených činnostech označených v této příloze pod body 1 až 79, a dále nelze pominout, že takto vymezeným „předmětem podnikání“ se odkazuje i na bod 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona, a tedy se sjednává, že předmětem podnikání bude předem nevymezený okruh činností.“

Co to pro nás tedy znamená? Záměrně říkám „nás“, jelikož původní předmět činnosti mé společnosti je rovněž výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, ke které jsem loni na podzim po obdržení auditorské licence přidala „auditorskou činnost“.

Pokud máte jako předmět činnosti zapsaný v Obchodním rejstříku právě „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, může Vás rejstříkový soud vyzvat, abyste zjednali nápravu a předmět činnosti změnili. Pokud tuto nápravu nezjednáte ve stanovené lhůtě, může Vám soud uložit pokutu až 100 tis. Kč. Nutno podotknout, že vzhledem k tomu, že tento předmět činnosti má zapsána většina firem, je velká pravděpodobnost, že Vás rejstříkový soud neosloví v dohledné době.

Právníci napříč českým právním spektrem doporučují nečekat na tuto výzvu a aktivně upravit předmět činnosti, jelikož u s.r.o. i a.s. je tato změna spojena s konáním valné hromady, která musí změnu předmětu činnosti odsouhlasit, a následně notářským zápisem, což především u společností se složitější vlastnickou strukturou určitou dobu zabere.

A co když opravdu svůj předmět činnosti nenajdete v příloze č.4 živnostenského zákona? Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně. Je-li předmět podnikání ve společenské smlouvě dostatečně určitě a srozumitelně vymezen, živnostenský úřad jej má sám podřadit pod příslušnou živnost dle živnostenského zákona. Nicméně pro hladký průběh zapsání změny bude jistě praktičtější se, pokud možno, držet názvů oborů volných živností, které jsou v živnostenském zákoně vyjmenované.

Helena Šulcová

Jednatelka – Managing Partner