Poslanecká sněmovna schválila 20.11.2020 nový daňový balíček s navrhovanou účinností již od počátku roku 2021. Součástí tohoto balíčku je kromě jiného i zrušení tzv. superhrubé mzdy.

Co to vlastně superhrubá mzda je a jaký dopad bude mít její zrušení na naše výplaty? Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. Je to pojem, který označuje celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Zároveň jde o základ daně, ze kterého se vycházelo při výpočtu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, respektive při výpočtu zálohy na tuto daň. Zaměstnavatel kromě hrubé mzdy odvádí za zaměstnance také zdravotní a sociální pojištění ve výši 33,8 % hrubé mzdy. Součet těchto položek se označuje jako superhrubá mzda.

Superhrubou mzdu vypočítáme tak, že k hrubé mzdě přičteme zdravotní pojištění (9 %) a sociální pojištění (24,8 %), které platí zaměstnavatel na zaměstnance. Tato částka zaokrouhlená na stovky pak slouží k výpočtu zálohy daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (15 %).

Například při hrubé mzdě 30 000 Kč zaplatí zaměstnavatel 7 440 Kč na sociálním pojištění a 2 700 Kč na zdravotním pojištění, superhrubá mzda je 40 140 Kč. Z této sumy se pak počítá daň z příjmu.

Nový koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. Daňové sazby jsou nastavené tak, aby příliš nezatěžovaly poplatníka, ale aby došlo k získání dalších dodatečných prostředků, zejména z vyššího zdanění při vyšších příjmech. Jsou nastaveny ve výši 15 a 23 procent. Základem daně je hrubý příjem. 15% sazbou daně se budou zdaňovat příjmy fyzických osob do limitu základu daně ve výši 48násobku průměrné mzdy (tj. v roce 2021 do měsíční výše 141 764 Kč, ročně pak 1 701 168 Kč). Zvýšenou sazbou 23 %, která nahrazuje tzv. solidární zvýšení daně, se pak bude danit roční základ daně nad 48násobek průměrné mzdy.

To znamená, že do limitu základu daně, tj.141 764 Kč měsíčně, zůstane 15% daň z příjmu zachována, ale počítat se bude pouze z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci díky tomu při stejné hrubé mzdě ušetří na daních až tisíce korun, protože daň se počítá z nižšího základu. Zároveň byl přijat také návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 Kč ročně na 27 840 Kč ročně, což se také kladně odrazí na vyplácené částce. Právě zvýšení slevy na poplatníka má zajistit větší úsporu i lidem s nižšími příjmy. Studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada totiž ukazuje, že bez navýšení slevy na poplatníka by u domácností s nízkými příjmy daňová změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 Kč, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5600 Kč.

Například zaměstnanec, který v roce 2020 pobíral hrubou mzdu 34 000 Kč, dostal na čisté mzdě 25 506 Kč. Po zrušení superhrubé mzdy to bude 27 480 Kč, tedy o 1 974 Kč více. Při dosažení ročního příjmu pro uplatnění 23% sazby daně, jedná-li se o příjem ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u kterých zaměstnanec učinil prohlášení poplatníka k dani, nebude nutné podávat přiznání k dani z příjmu, jak tomu bylo při solidárním zvýšení daně.

Zuzana Ilavská

Účetní poradce - senior